Monopod a kabelová spoušť

   Když jsem předloni skončil plný úvazek  v našem Ústavu a odešel do částečného důchodu, začal jsem více fotit. Konečně jsem měl čas. Koupil jsem si z uškudlených peněz zrcadlovku CANON D7, pár slušných objektivů: jeden na krajinky  a běžné fotky 17-55 mm, na zvířátka teleobjektiv 70-300 mm a makro - objektiv 100 mm na hmyzáky. A zjistil jsem, že to váží dohromady se stativem skoro deset (!) kilo a nedá se to pořád tahat sebou. Dokonce ani ve speciálním batohu ne. 

   Takže po delším váhání jsem si pořídil ještě ultrazoom LUMIX DMC FZ-200 se zoomem ekvivalentu 25 - 600 mm. A umí i makro.  (Pár měsíců předtím jsem podobný ultrazoom věnoval svému synovi, kterému se taky nechtělo vytrvale tahat zrcadlovku. Přece bych si to nevyžadoval nazpět - když jsem blbej...

Jistě, není to ta kvalita half-frame čipu, ale přístroj stál desetinu toho, co CANON a všechny potřebné objektivy. Vejde mi i s pouzdrem do kufříčku, který stále nosím a váží ani ne půl kila. Takže ho nosím pořád a občas, když a něco zajímavého vidím,  i něco vyfotím. Navíc si ho nosím i do ZOO, protože ohnisko 600 mm spolu se světelností 2,8 dávají docela malou hloubku ostrosti a lze tedy "vyzmizíkovat" jednak mříže před klecí a jednak i pozadí výběhů, které taky nebývá moc fotogenické. 

   Jenže je třeba jít s aparátem až těsně k pletivu. A to je problém - aby návštěvníci ZOO - hlavně děti -  nestrkali prsty do klecí a nepřišli k úrazu, jsou před nimi živé ploty nebo hrazení a s aparátem se dokážete přiblížit těsně k pletivu klece jedině zalomený v pase pod úhlem téměř 90°. Po několika minutách, kdy čekáte, až "zvířák" něco udělá, třeba se přestane k vám točit zády nebo vyleze z poza pařezu toho máte dost - záda začínají bolet a radost z focení se rychle vytrácí. 

Pěkná hůlka na procházku. A v té hůlce stativ skryt!  Starý Kocour vyhrál sázku...

I pojal jsem nápad - pořídím si tzv. monopod, a ten budu používat jako prodloužení své paže. Monopody jsem našel v cenách kolem jeden a půl tisícovky a to ještě bez kulového kloubu. Navíc ho chtěli objednávat kdesi v Hongkongu s tím, že dojde do dvou týdnů ...

Detail vršku hůlky.

Dolní konec.
"Nožka" se dá odšroubovat.

   Tak jsem se nazlobil, koupil u našeho "sídlištního Vietnamce" skládací duralovou hůlku - snad na nordic-walking  v ceně 69.- Kč a zavřel se s ni a s kouskem hliníku v mechanické dílně u jemnomechanického soustruhu. Za pár hodin tak vznikla hůlka na procházku, a na tu hůlku lze aparát přišroubovat na držadlo závitem 3/8" i 1/4" a po odšroubování spodního konce udělat totéž na druhé straně. Kulový kloub z první republiky zajistí nasměrování kamery a případný kousek hrudního stativu zase pohodlné směrování foťáku, když věc používám jako klasický monopod. I s materiálem to nemohlo stát víc než stovku.

Prastarý kulový kloub - mosaz a ocel.
Sloužil od roku 1950 a bude muset sloužit dál.
Kvalitní "povojnový" materiál.

Dá se našroubovat i na "zemní konec"
 hůlky a použít pro přiblížení ultrazoomu
k mřížím klece. Nebo pro focení v davu.

Problém byl ten, že dálkovou spoušť jsem koupil jen pro CANON - tu pro LUMIX jsem dal pryč s aparátem. A bez ní aparát na prodloužené ruce nemohu spustit. Naštěstí jsem bývalý elektronik, poměřil jsem si, jak se spouští CANON a jak LUMIX a vyrobil jsem si dálkovou spoušť , která po výměně kabelu funguje jak pro CANON, tak i pro LUMIX. 

Původní stav kabelové spouště  CANON

Kabel pro CANON

Téměř hotový kabel pro LUMIX

Nejhorší bylo přidělat k dálkové spoušti CANON konektor tak, aby vypadal. jako že je tam přímo z fabriky a pak udělat takový kabel pro LUMIX, který spouštění dvojitým zkratem změní na spouštění proudového ovládání, aniž by by bylo třeba na kabel přidávat jakési krabičky. Nakonec to zvládl trochu zvětšený konektor jack 3,5 mm stereo - nalisovaný kovový konec od kovového konektoru jack 6,3 mm a vše je obtaženo smrskávačkou. Tři miniaturní rezistory dovnitř vejdou docela pohodlně.  (Ustřižený původní kabel CANON žádné rezistory nepotřebuje.) 

Po úpravě - přidaný konektor. Dovnitř nevlezl.

K univerzální spoušti jsem tak ještě získal cyklovač, který je součástí spouště  pro CANON a mohu tak dělat filmečky time-lapse oběma aparáty. 

   Při hledání zapojení spouští jsem na netu narazil na německého fotografujícího člověka, který se baví podobnými zlepšováčky jako já a udělal si spouštění aparátu na zvukový ráz, na rádiový záblesk atmosférického blesku a na cyklovač. Jeho nápad doplním ještě spouštěním pomocí IR závory a bude tu jakýsi "kombajn na focení nečekaných jevů". Už se těším, jak vyfotím vajíčko prostřelené vzduchovkou nebo mouchu či motýla  v letu přesně v okamžiku, kdy bude prolétat zónou ostrosti..A blesk, když právě udeří do vysokých pecí v Dolních Vítkovicích. Ale to bude až v druhé fázi. 

Nebojte se, pracuji na tom!

Útočná souprava stativů.